Kantar odhaduje volební podporu. Jeden bod není hlas celého Česka

Televizní grafika ukáže bod. Agentura k němu uvede statistickou chybu. Titulek si někdy nechá bod a nejistotu zahodí. Z odhadu pro vymezenou populaci pak vznikne příliš jistý soud o celé zemi.

Člověk drží tablet s grafy ve volební místnosti s průhlednou urnou a hlasovacími kabinami.
Redakční ilustrace · Jiný KontextVolební model je podmíněný statistický odhad. Malý pohyb jedné vlny nemusí být skutečný trend.

Jak podrobně chcete číst?

Jak fungují úrovně čtení?

Každý článek má jednu adresu a tři úrovně hloubky, které přepínáte přímo na stránce — bez samostatných URL. Jednoduše shrnuje podstatu bez zbytečných odborných výrazů. Standard je kompletní článek pro běžného čtenáře a výchozí volba. Do hloubky je původní kompletní analýza bez zkracování. Stejné téma. Stejná fakta. Jiná hloubka. Preferenci si prohlížeč zapamatuje.

  • Jednoduše — Podstata bez zbytečných odborných výrazů.
  • Standard — Kompletní článek pro běžného čtenáře.
  • Do hloubky — Původní kompletní analýza bez zkracování.
Důkazní stopa

Zdroje a informace o článku

Zdroje a informace o článku19 citací
Zdroje a kontrola
19 citacíZdroje ověřeny:
Publikace a aktualizace
Publikováno: Aktualizováno: Neuvedeno
Historie oprav
0 oprav
Metodika
Popsáno
Poslechnout článek
00:0000:00
Pokročilé ovládání
1.00 ×
Připraveno
Důkazní stopa

Závěr v kostce

Co je doložené

Televizní grafika ukáže bod. Agentura k němu uvede statistickou chybu. Titulek si někdy nechá bod a nejistotu zahodí. Z odhadu pro vymezenou populaci pak vznikne příliš jistý soud o celé zemi.

Co zůstává nejisté · Co by závěr změnilo

Co zůstává nejisté

Pravost jednotlivého materiálu sama nepotvrzuje úplnost kontextu, motiv autora ani správnost interpretace.

Co by závěr změnilo

Závěr by změnil úplnější původní záznam, ověřená provenience nebo nezávislé podklady, které vyvracejí popsaný kontext.

Obsah článku
  1. BOD, KTERÝ LEŽÍ UVNITŘ CHYBY MĚŘENÍ
  2. JAK DRAHÁ JE CHYBA V TITULKU
  3. CENA BODU JE CENA SUROVINY, NE CENA ZÁVĚRU
Obsah článku
  1. VOLEBNÍ MODEL JE ODHAD, NE VÝSLEDEK VOLEB
  2. CO SE DĚJE MEZI RESPONDENTEM A GRAFEM
  3. JEDEN BOD MŮŽE BÝT ŠUM
  4. PĚTIPROCENTNÍ HRANICE NENÍ OSTRÁ V PRŮZKUMU
  5. MODEL PRO JEDNY VOLBY NEMĚŘÍ JINÉ
  6. ZÁVĚR
Obsah článku
  1. Bod, který leží uvnitř chyby měření
  2. Od respondenta k televiznímu číslu
  3. Anatomie vlny: co Kantar v srpnu 2026 skutečně spočítal
  4. Jeden model není trh. Agregace mění jinou chybu
  5. Co číst pro jakou otázku
  6. Grafika může zastínit metodu

Hodnoty 30,5, 17 a 5,0 procenta jsou bodové odhady, nikoli přesné počty hlasů. Metodicky správný výpočet lze v titulku interpretovat příliš silně, zvlášť u jednobodové změny nebo u subjektu na pětiprocentní hraně. Celostátní sněmovní model navíc nepopisuje výsledek v konkrétní obci ani senátním obvodu.

„Bod není nálada. Nálada není účast. Účast není mandát. A titulek není měření.“

„— Jiný Kontext“

BOD, KTERÝ LEŽÍ UVNITŘ CHYBY MĚŘENÍ

Představme si nedělní poradu v televizní redakci. Šéfredaktor chce číslo ANO, protože grafika musí mít vítěze. Statistik chce interval, protože bez něj je bod jen ozdoba. Politický reportér chce příběh o přelivu ke STAN, protože bez příběhu se diskuse neotevře. Stranický mluvčí chce „propad soupeře", protože kampaň žije z pohybu. Sociolog chce varovat, že 991 lidí není deset milionů. Divák chce vědět, „kdo vede".

Na první pohled je to spor o odvahu. Ve skutečnosti každý popisuje jiný problém. Šéfredaktor porovnává srozumitelnost. Statistik výběrovou chybu. Reportér narativ. Mluvčí boj o rámec. Sociolog populaci, z níž se usuzuje. Divák touhu po pořadí. Výraz „nálada národa" zde zakrývá výběr respondentů, vážení, znění otázky, nabídku stran, deklarovanou účast a dobu sběru.

Když se na obrazovce objeví 30,5 %, snadno vznikne dojem, že „Česko takhle volí". Číslo však vzniká v řetězci. Každá vrstva může význam zvýšit, snížit nebo změnit druh chyby. Šest vrstev jednoho procenta: populace (dospělí v Česku), výběr (kdo byl zastižen, kdo odmítl), otázka a nabídka (samostatná strana, nebo koalice), vážení (jistota účasti, kvóty, korekce), chyba měření (zveřejněné rozpětí), rámec zveřejnění (grafika, titulek, komentář).

Projekt Trendy Česka agentury Kantar CZ pro Českou televizi je jedním z nejdéle sledovaných šetření tohoto typu v zemi. Oficiální popis srpnové vlny 2026 uvádí sběr od 3. do 21. srpna, techniky CATI a CAWI, reprezentativní vzorek 1 200 respondentů a vstup 991 respondentů do volebního modelu. Statistickou chybu modelu agentura uvádí v rozmezí ±1,0 procentního bodu u stran s nízkým ziskem až ±3,3 procentního bodu u stran s vysokým ziskem.

JAK DRAHÁ JE CHYBA V TITULKU

Pořadí stran je jen část informace; význam chyby závisí na jejím dopadu. Překlep v infoboxu lze rychle opravit. Titulek o „pádu pod pět procent" je mnohem závažnější, pokud zveřejněné rozpětí chyby zasahuje na obě strany prahu a následná oprava už nedosáhne stejného publika. ESOMAR a WAPOR v guideline k publikovaným průzkumům vyžadují, aby veřejnost dostala dost informací k posouzení kvality: kdo měřil, kdy, koho, jakou otázkou, jak velký byl vzorek a jaká je nejistota.

Kantar u srpnové vlny 2026 zveřejnil rozmezí statistické chyby ±1,0 až ±3,3 procentního bodu. U subjektu s vysokým ziskem platí horní mez. Bodový odhad ANO 30,5 % lze po prostém odečtení a přičtení publikované chyby zapsat jako orientační pásmo 27,2 až 33,8 %. Nejde o formální interval spolehlivosti: veřejný článek neuvádí hladinu spolehlivosti ani to, zda zveřejněná chyba plně zahrnuje vážení a design výběru. ČT uvedla meziměsíční pokles o jeden procentní bod. Statistickou významnost tohoto rozdílu nelze posoudit porovnáním jednoho bodu s chybou srpnového odhadu. Potřebujeme standardní chybu rozdílu obou vln a informaci o jejich závislosti.

U subjektu s nízkým ziskem agentura uvádí ±1,0 procentního bodu. Bodový odhad Motoristů 5,0 % proto není věta „šestá strana ve Sněmovně". Prosté odečtení a přičtení zveřejněné chyby dává jen orientační pásmo 4,0 až 6,0 %, nikoli doložený formální interval spolehlivosti; pásmo zasahuje na obě strany uzavírací klauzule.

SROVNÁVEJME KONSTRUKCE, NE MASKOTY STRAN

Trh modelů lze popsat bez falešného stupně vítězů. Kantar/ČT Trendy Česka — hypotetická Sněmovna, mix CATI/CAWI, interval vlny, n modelu, nabídka stran. Jiný agenturní model — jiný výběr, jiná otázka, jiná váha. Agregace více vln — průměr map, ne průměr duší. Výsledek u urny — skutečné hlasy v daném druhu voleb. Komunální/senátní mapa — tisíce soutěží, obvody, druhé kolo. Tabulka nehodnotí agentury jako celek. Odděluje různé výstupy.

Kantar odhaduje volební podporu. Jeden bod není hlas celého Česka — redakční ilustrace 1
Redakční ilustrace · Jiný Kontext

ČT k srpnové vlně uvedla bodové odhady a zároveň rámec chyby. ANO 30,5 % (±3,3 p. b., orientační pásmo 27,2–33,8 %). STAN 17 % (pásmo několika bodů kolem 17). ODS 15,5 %. Piráti 8,5 %. SPD 6,5 %. Motoristé 5,0 % (±1,0 p. b., orientační pásmo 4,0–6,0 %, zasahuje na obě strany prahu). ČT k ANO uvedla pokles o jeden bod proti květnu a o čtyři body proti volebnímu výsledku; k STAN nárůst o 1,5 bodu proti květnu a o šest proti volbám. Bez nejistoty rozdílu nelze samotný jednobodový meziměsíční pohyb označit za statisticky prokázanou změnu. Odhadovaná účast byla 62,5 %; jde o deklaraci v dotazníku, ne o účast naměřenou u urny.

KOALICE NENÍ SOUČET STRAN. STRANA NENÍ KOALICE

Pokud model testuje strany samostatně — SPD bez partnerů, nebo ODS, TOP 09 a KDU-ČSL odděleně — naměří jinou věc, než jakou u urny složila předvolební koalice. To není důkaz odlivu. Je to změna objektu. Porovnávat samostatně měřenou stranu s minulým koaličním výsledkem je srovnávání dvou účetních os. Může se stát, že podpora opravdu klesla. Může se stát, že klesla jen proto, že se rozpadla sčítačka na lístku. Bez stejné nabídky v otázce to nelze rozhodnout.

U subjektu s bodovým odhadem 5,0 % a zveřejněnou chybou ±1,0 procentního bodu dává prostý výpočet jen orientační pásmo 4,0–6,0 %, které zasahuje na obě strany klauzule. Není to formální interval spolehlivosti. Znamená to, že vlna neví, na které straně zákonného prahu by subjekt skončil. Zákon o volbách do Parlamentu klauzuli stanoví jako podmínku skrutinia, ne jako vlastnost preference v telefonu. Model může odhadovat, kdo by práh mohl minout. Nemůže ho zrušit ani potvrdit.

KDO ZVEDNE TELEFON, NENÍ TOTÉŽ CO KDO PŘIJDE VOLIT

Sebelepší model naráží na ochotu odpovídat. Groves a kolegové v Survey Methodology popisují non-response jako strukturální rys, ne jako ojedinělou vadu vlny: ochotnější, vzdělanější a politicky angažovanější lidé vstupují do šetření jinak než unavení a nedostupní. Váhy se snaží tento posun korigovat. Neodstraní ho beze zbytku. AAPOR Transparency Initiative a SIMAR staví na tom, že se má zveřejnit dost metodiky, aby šlo posoudit, kdo chybí.

Srpnový model odhadl účast na 62,5 %. ČSÚ u skutečných voleb měří něco jiného: kolik oprávněných přišlo k urnám v daném druhu voleb, v daném kole, v daném počasí kampaně. O výsledku rozhoduje, kdo v sobotu odpoledne přijde, jaká je mobilizace posledních dvou dnů a kolik lidí s vrtkavou preferencí zůstane doma. Kantar sám u účasti v srpnu 2026 poznamenal, že se od března výrazně nemění a že růst zájmu bývá až před volbami.

NEJISTOTA PO ZVEŘEJNĚNÍ NEZMIZÍ

Před zveřejněním intervalu musel čtenář tušit, že číslo není přesné. S intervalem kontroluje něco složitějšího: zda titulek interval cituje, nebo ho přebíjí. Jedna zpráva může zkombinovat tři pravdivé údaje do nepravdivého závěru. První: bod ANO je 30,5. Druhý: proti květnu je to o bod méně. Třetí: voliči v otevřených otázkách zmiňují sliby. Každý údaj může být ve vlně, ale syntéza „národ se odvrátil" je širší než data. Čtyřstupňová kontrola titulku: existence (číslo je ve vlně a má datum sběru), autorita (primární je agentura a zadavatel), opora (u tvrzení o změně je doložena nejistota rozdílu), rozsah (sedí populace, druh voleb, koalice a jednotka).

Nate Silver v The Signal and the Noise ukazuje, že jedna předpověď může být hlučná, zatímco soubor předpovědí s poctivou nejistotou umí šum tlumit. Zpráva o selhání britských předvolebních odhadů v roce 2015 ukázala, že poctivé agentury se mohou mýlit stejným směrem, když selže výběr, váha nebo ochota odpovídat. České standardy SIMAR a mezinárodní guideline ESOMAR/WAPOR proto trvají na transparentnosti zveřejnění, ne na slibu neomylnosti.

CENA BODU JE CENA SUROVINY, NE CENA ZÁVĚRU

Trh používá několik jazyků současně. Agentura platí sběr. Televize platí srozumitelnost. Strana platí kampaň podle pohybu. Čtenář platí pozorností. Skutečná cena přijatého závěru: sběr + vážení + interval + lidské čtení + ověření otázky + oprava titulku + cena falešného pohybu + přerušení debaty. Závěr je levný teprve tehdy, když projde kontrolou intervalu a lze jej použít bez stydění se druhý den. Proto je užitečné měřit cenu na přijatý výklad, ne cenu na bod.

Kantar odhaduje volební podporu. Jeden bod není hlas celého Česka — redakční ilustrace 2
Redakční ilustrace · Jiný Kontext

Hrubé pořadí velkých táborů — veřejná vlna s n a intervalem, překrývají se intervaly? Hrana klauzule — odhad + dolní/horní mez chyby, přetíná 5 %? Trend — řada vln, ne jeden měsíc. Koalice — stejná nabídka jako u urny. Obec a Senát — lokální data, obvody, druhé kolo. Účast — deklarace vs. řada ČSÚ u urny.

KRÁTKÝ TEST, KTERÝ ŘEKNE VÍC NEŽ STO TITULKŮ

Tři testy jednoho čísla: je pro tvrzený posun k dispozici jeho vlastní nejistota a jsou vlny srovnatelné? Jde o primární vlnu, nebo o opis opisu? Existuje stejně poctivý údaj, který závěr zpochybňuje? Před zveřejněním grafiky: napište velikost šetření a velikost modelu. Napište interval u vysokého a u nízkého zisku. Oddělte bod, který smí být v tabulce, od věty, která smí být v titulku. Označte, zda šly strany samostatně. Zakažte číst z modelu obec a Senát, pokud to model neměří.

Kantar v srpnu 2026 měřil hypotetickou Poslaneckou sněmovnu. Říjen 2026 je o zastupitelstvech obcí a o třetině Senátu. Jde o jiné zákony, jiné obvody, jinou účast, jiná jména. Chytilek a kolegové ve Volebních systémech popisují, že většinový dvoukolový Senát a poměrná Sněmovna nejsou dvě verze téhož žebříčku. Kostelecký a kolegové u komunálních voleb ukazují sílu lokálních seznamů, které v celostátním modelu nemají řádek. I kdyby se bod ANO v modelu pohnul mimo ±3,3, stále by to nebyl výsledek v obci, kde je jediná listina. ČSÚ u registrace k říjnu 2026 evidoval 1 842 takových obcí.

GRAFIKA MŮŽE ZASTÍNIT METODU

Graf průzkumu dnes není jen přehled pořadí. Redakce podle něj staví titulky, štáby upravují komunikaci a diváci si vytvářejí představu o pravděpodobném výsledku. Proto se nesoutěží pouze o nejlepší odhad. Soutěží se o politický kontext. O termín vydání, o grafiku, o návyk číst bod. Pravidelná řada může ukázat dlouhodobější pohyb lépe než jediný bod. Její publikace ale musí zachovat otázku, velikost vzorku, zveřejněnou nejistotu a srovnatelnost vln, aby se krátkodobý šum neproměnil v titulek o zemětřesení.

„Ptejme se: Jaká nejistota patří k bodu i k jeho změně, kdo smí z odhadu udělat titulek a kdo jej opraví, když data silný závěr neunesou?“

„— Jiný Kontext“

VOLEBNÍ MODEL JE ODHAD, NE VÝSLEDEK VOLEB

Číslo v průzkumu působí přesně, ale vzniká z odpovědí omezeného vzorku, statistických úprav a odhadu, kdo skutečně přijde hlasovat. Každý bod proto patří k určité nejistotě.

CO SE DĚJE MEZI RESPONDENTEM A GRAFEM

Agentura musí vybrat dotázané, upravit zastoupení různých skupin, rozhodnout, koho zařadí do modelu, a odhadnout pravděpodobnost účasti. Výsledek může ovlivnit i přesné znění otázky a to, zda se strany nabízejí samostatně nebo jako koalice.

JEDEN BOD MŮŽE BÝT ŠUM

Pokud se podpora změní o jeden procentní bod a běžná statistická nejistota je větší, nelze spolehlivě tvrdit, že strana skutečně posílila nebo oslabila. Pro přesvědčivější závěr je potřeba sledovat delší řadu měření a více zdrojů.

Kantar odhaduje volební podporu. Jeden bod není hlas celého Česka — redakční ilustrace 1
Redakční ilustrace · Jiný Kontext

PĚTIPROCENTNÍ HRANICE NENÍ OSTRÁ V PRŮZKUMU

Zákonná hranice je při sčítání hlasů přesná. Odhad kolem pěti procent však může ve skutečnosti ležet na obou stranách. Graf, který ukáže pouze bod bez rozmezí, vytváří větší jistotu, než data dovolují.

Kantar odhaduje volební podporu. Jeden bod není hlas celého Česka — redakční ilustrace 2
Redakční ilustrace · Jiný Kontext

MODEL PRO JEDNY VOLBY NEMĚŘÍ JINÉ

Průzkum pro Poslaneckou sněmovnu neříká automaticky, jak dopadnou komunální nebo senátní volby. Liší se kandidáti, obvody, účast i způsob převodu hlasů.

ZÁVĚR

Při čtení volebního modelu se ptejte na velikost vzorku, datum sběru, rozmezí nejistoty, způsob výběru a typ voleb. Titulek může popsat odhad, ale nesmí z něj dělat hotový výsledek.

Hodnoty 30,5, 17 a 5,0 procenta jsou bodové odhady, nikoli přesné počty hlasů. Metodicky správný výpočet lze v titulku interpretovat příliš silně, zvlášť u jednobodové změny nebo u subjektu na pětiprocentní hraně. Celostátní sněmovní model navíc nepopisuje výsledek v konkrétní obci ani senátním obvodu.


Co víme: Srpnová vlna Trendů Česka pracovala se sběrem 3.–21. srpna 2026, kombinací CATI/CAWI, 1 200 respondenty a 991 respondenty zahrnutými do volebního modelu. ČT zveřejnila bodové odhady a rozpětí statistické chyby ±1,0 až ±3,3 procentního bodu podle velikosti podpory.[1]

Co nevíme: Z veřejného článku neznáme všechny parametry potřebné k přesnému intervalu rozdílu mezi květnovou a srpnovou vlnou — zejména kovarianci, detailní designový efekt a postup výpočtu pro konkrétní dvojici odhadů. Změnu proto nelze testovat pouhým porovnáním s chybou jedné vlny.[19]


1. Bod, který leží uvnitř chyby měření

Představme si nedělní poradu v televizní redakci. Šéfredaktor chce číslo ANO, protože grafika musí mít vítěze. Statistik chce interval, protože bez něj je bod jen ozdoba. Politický reportér chce příběh o přelivu ke STAN, protože bez příběhu se diskuse neotevře. Stranický mluvčí chce „propad soupeře“, protože kampaň žije z pohybu. Sociolog chce varovat, že 991 lidí není deset milionů. Divák chce vědět, „kdo vede“.

Na první pohled je to spor o odvahu. Ve skutečnosti každý popisuje jiný problém. Šéfredaktor porovnává srozumitelnost. Statistik výběrovou chybu. Reportér narativ. Mluvčí boj o rámec. Sociolog populaci, z níž se usuzuje. Divák touhu po pořadí.

Každá role v redakci sleduje jiný cíl, ale bodový odhad bez jeho nejistoty může vytvořit závěr, který data nepodporují. Výraz „nálada národa“ zde zakrývá výběr respondentů, vážení, znění otázky, nabídku stran, deklarovanou účast a dobu sběru.

Nejdřív je nutné určit, zda srovnáváme bodové odhady, jejich nejistotu, složení nabídky, nebo skutečné hlasy. Každý z těchto údajů odpovídá na jinou otázku.

Bod není nálada. Nálada není účast. Účast není mandát. A titulek není měření.

— Jiný Kontext

2. Od respondenta k televiznímu číslu

Když se na obrazovce objeví 30,5 %, snadno vznikne dojem, že „Česko takhle volí“. Číslo však vzniká v řetězci. Každá vrstva může význam zvýšit, snížit nebo změnit druh chyby. Dva odhady se stejným logem proto nemusí měřit totéž a tentýž odhad se může chovat jinak podle toho, zda čteme bod, interval, nebo titulek.

Šest vrstev jednoho procenta

  1. Populace: dospělí v Česku, ne „národ v duši“.
  2. Výběr: kdo byl zastižen, kdo odmítl, kdo do modelu vstoupil.
  3. Otázka a nabídka: samostatná strana, nebo koalice.
  4. Vážení: jistota účasti, kvóty, korekce.
  5. Chyba měření: zveřejněné rozpětí statistické chyby a informace, které k jeho konstrukci agentura uvádí.
  6. Rámec zveřejnění: grafika, titulek, komentář, sdílení.

Projekt Trendy Česka agentury Kantar CZ pro Českou televizi je jedním z nejdéle sledovaných šetření tohoto typu v zemi. To je důležité a není to imunita vůči vrstvám. Oficiální popis srpnové vlny 2026 uvádí sběr od 3. do 21. srpna, techniky CATI a CAWI, reprezentativní vzorek 1 200 respondentů podle pohlaví, věku, kraje, vzdělání a bydliště a vstup 991 respondentů do volebního modelu — těch, kteří účast ve volbách nevylučují. Statistickou chybu modelu agentura v této vlně uvádí v rozmezí ±1,0 procentního bodu u stran s nízkým ziskem až ±3,3 procentního bodu u stran s vysokým ziskem.[1]

Rozlišení vrstev není ozdoba metodiky. Určuje, kam se obrátit při sporu. Pokud se bod pohne o jeden procentní bod u strany s vysokým ziskem, mohla selhat chuť titulku, ne populace. Pokud se měří SPD bez partnerů a srovnává se s koaličním výsledkem u urny, selhala nabídka v otázce. Pokud se z modelu čte starosta, selhala jednotka. Věta „průzkum se spletl“ je začátek diagnózy, nikoli její konec.

Ilustrační schéma: Stejný bodový odhad může v jiném intervalu, s jinou otázkou a jiným titulkem vytvořit jiný závěr. Porovnávat bod s urnou bez vrstev je stejná chyba jako porovnávat teploměr s předpovědí na měsíc.

3. Jak drahá je chyba v titulku

Pořadí stran je jen část informace; význam chyby závisí na jejím dopadu. Překlep v infoboxu lze rychle opravit. Titulek o „pádu pod pět procent“ je mnohem závažnější, pokud zveřejněné rozpětí chyby zasahuje na obě strany prahu a následná oprava už nedosáhne stejného publika.

ESOMAR a WAPOR v guideline k publikovaným průzkumům vyžadují, aby veřejnost dostala dost informací k posouzení kvality: kdo měřil, kdy, koho, jakou otázkou, jak velký byl vzorek a jaká je nejistota.[2] ICC/ESOMAR kodex a české standardy SIMAR totéž překládají do provozní řeči členských agentur.[3][4] Z toho neplyne, že každá grafika je podvod. Plyne z toho, že zveřejnění bez intervalu selhává v jiné disciplíně, než je výpočet.

Druh selhání Jak vypadá Jak jej testovat Co omezuje škodu
Bod místo nejistoty „Kleslo o bod“ Je zveřejněna nejistota rozdílu mezi oběma vlnami? Bod i nejistota v grafice
Práh jako jistota „Šest stran ve Sněmovně“ Přetíná interval 5 %? Binární čtení zakázat u hrany
Koaliční artefakt Srovnání strany s koalicí u urny Stejná nabídka v otázce? Popis, co bylo sloučeno
Non-response Mluví ochotní, mlčí unavení Kdo odmítl, kdo váha nechytí Pokora k neznámému zbytku
Záměna jednotky Model Sněmovny jako obec Jiný zákon, jiná soutěž Oddělit druh voleb

Tím se mění i redakční otázka. Neptáme se pouze, který odhad trefil průměr. Ptáme se, který způsob zveřejnění selže tak, že to čtenář ještě uvidí. Analytický pořad může tolerovat deset nuancí. Zpravodajská lišta nemůže tolerovat jedinou jistotu tam, kde agentura sama kreslí rozsah několika bodů.

Kvalita zveřejnění závisí nejen na modelu, ale i na viditelnosti nejistoty a na síle závěru v titulku. Přehledná metodika a opatrná formulace jsou pro veřejnou debatu užitečnější než ostré číslo bez vysvětlení.

4. Co lze vyčíst z publikované chyby

Průzkumy jsou potřebné, protože nahrazují část dojmů systematickým odhadem. Problém vzniká ve chvíli, kdy jedno číslo začne představovat přesnou podporu strany. Kantar u srpnové vlny 2026 zveřejnil rozmezí statistické chyby ±1,0 až ±3,3 procentního bodu.[1] Tato informace patří k bodovému odhadu, ne jen do metodické poznámky.

U subjektu s vysokým ziskem platí podle zveřejněného popisu horní mez tohoto rozmezí. Bodový odhad ANO 30,5 % tak lze po prostém odečtení a přičtení publikované chyby jedné vlny zapsat jako orientační pásmo 27,2 až 33,8 %. Nejde o formální interval spolehlivosti: veřejný článek neuvádí hladinu spolehlivosti ani to, zda zveřejněná chyba plně zahrnuje vážení a design výběru. ČT zároveň uvedla meziměsíční pokles o jeden procentní bod.[1] Statistickou významnost tohoto rozdílu nelze posoudit porovnáním jednoho bodu s chybou srpnového odhadu. Potřebujeme standardní chybu rozdílu obou vln a informaci o jejich závislosti; u nezávislých vzorků se chyby kombinují, u překryvu respondentů vstupuje do výpočtu kovariance.[19] Zveřejněné údaje proto samy nestačí na silný titulek o změně ani na tvrzení, že se podpora nezměnila.

U subjektu s nízkým ziskem agentura uvádí ±1,0 procentního bodu. Bodový odhad Motoristů 5,0 % proto není věta „šestá strana ve Sněmovně“. Prosté odečtení a přičtení zveřejněné chyby dává jen orientační pásmo 4,0 až 6,0 %, nikoli doložený formální interval spolehlivosti; pásmo zasahuje na obě strany uzavírací klauzule.[1][5] Zákon č. 247/1995 Sb. stanoví pětiprocentní práh pro vstup strany do skrutinia; model práh nehlasuje.[5]

Pět údajů, bez nichž je bod jen reklamní číslo

  • Velikost vzorku šetření a velikost podvzorku modelu.
  • Období sběru a technika (telefon, online, mix).
  • Znění otázky a to, zda šly strany zvlášť, nebo v koalici.
  • Interval chyby u dané velikosti zisku, ne „nějaké plus minus“.
  • Co vlna neměří: urnu, obec, Senát, zítřejší aféru.

Pro nákup politického klidu je proto důležitější malý poctivý interval než cizí celkové pořadí. Třicet skutečných čtení s intervalem řekne více než tisíc sdílení bodu.

5. Srovnávejme konstrukce, ne maskoty stran

Trh modelů lze popsat bez falešného stupně vítězů. Následující mapa neříká, kdo trefil duši voliče. Ukazuje, kolem jaké práce jednotlivé konstrukce stavějí odhad a které selhání má čtenář cíleně hledat.

Konstrukce Hlavní pracovní poloha Co ověřit ve čtení Typický důvod použití
Kantar / ČT, Trendy Česka Hypotetická Sněmovna, mix CATI/CAWI Interval vlny, n modelu, nabídka stran Dlouhá řada, veřejná metodika
Jiný agenturní model Jiný výběr, jiná otázka, jiná váha Zda jde srovnávat body mezi agenturami Druhý odhad, ne souboj log
Agregace více vln Průměr map, ne průměr duší Váha n, stáří sběru Tlumený šum jedné vlny
Výsledek u urny Skutečné hlasy v daném druhu voleb Jiný zákon, jiná účast Jediný verdikt mandátů
Komunální / senátní mapa Tisíce soutěží, obvody, druhé kolo Zákaz číst z celostátního modelu Jiná jednotka

Tabulka nehodnotí agentury jako celek. Odděluje různé výstupy, aby čtenář nezaměnil kvalitně spočítaný model za nepřiměřeně jistý titulek ani jedinou vlnu za potvrzený trend.

Interpretační schéma: Strany tabulky nejsou účetním výkazem podpory. Oddělují odhad, interval, práh a urnu.

6. Anatomie vlny: co Kantar v srpnu 2026 skutečně spočítal

ČT k srpnové vlně uvedla bodové odhady a zároveň rámec chyby. Poctivé čtení drží obojí v jedné větě, ne bod v titulku a interval v poznámce.[1]

Kantar odhaduje volební podporu. Jeden bod není hlas celého Česka — redakční ilustrace 1
Redakční ilustrace · Jiný Kontext
Subjekt Bodový odhad vlny Chyba, kterou Kantar k velikosti zisku uvádí Orientační pásmo prostého odečtení/přičtení zveřejněné chyby Co unese titulek
ANO 30,5 % ±3,3 p. b. (vysoký zisk) 27,2–33,8 % Stabilní první pásmo, ne „pád o bod“
STAN 17 % v rozmezí vlny ±1,0 až ±3,3 p. b. pásmo několika bodů kolem 17 Směr lze hlídat v řadě, ne v jednom bodu
ODS 15,5 % totéž rozmezí vlny pásmo kolem 15,5 „Stagnace“ je často šum
Piráti 8,5 % totéž rozmezí vlny pásmo kolem 8,5 Jednobodový pohyb je slabý důkaz
SPD 6,5 % blíže spodní mezi rozmezí pásmo kolem 6,5 Srovnání s koalicí u urny zvlášť
Motoristé 5,0 % ±1,0 p. b. (nízký zisk) 4,0–6,0 % Orientační pásmo zasahuje na obě strany prahu

ČT k ANO uvedla pokles o jeden bod proti květnu a o čtyři body proti volebnímu výsledku; k STAN nárůst o 1,5 bodu proti květnu a o šest proti volbám.[1] Srovnání s minulou urnou a s předchozí výzkumnou vlnou jsou dvě různé věci: mění se účast, nabídka i způsob měření. Bez nejistoty rozdílu nelze samotný jednobodový meziměsíční pohyb označit za statisticky prokázanou změnu. Řada více srovnatelných vln může trend podpořit, ale tento článek jej z jediné dvojice neurčuje.[19]

Odhadovaná účast v téže vlně byla 62,5 % občanů starších 18 let; Kantar k tomu uvedl, že od března se ukazatel výrazně nemění a že k růstu zájmu obvykle dochází až před konáním voleb.[1] Jde o deklaraci v dotazníku, ne o účast naměřenou u urny.

Co je potřeba testovat

První zkouška je statistická: známe nejistotu rozdílu mezi dvěma srovnávanými vlnami, nebo jen chybu každého bodu zvlášť? Druhá je nabídková: šly strany v otázce tak, jak šly k urně naposledy? Třetí je časová: které dny se sbíralo a která událost do nich spadla. Čtvrtá je jednotková: mluví text o Sněmovně, nebo už o obci?

Pro jednotlivce, který chce jednu širokou orientaci, může být řada Trendy Česka rozhodující. Pro redakci nestačí věta „máme Kantar“. Potřebuje znát n, interval, otázku a hranici, za níž musí člověk titulek schválit.

7. Koalice není součet stran. Strana není koalice

Druhým zdrojem křivého čtení je způsob nabídky. Pokud model testuje strany samostatně — SPD bez partnerů, nebo ODS, TOP 09 a KDU-ČSL odděleně — naměří jinou věc, než jakou u urny složila předvolební koalice.[1][6] To není důkaz odlivu. Je to změna objektu.

Porovnávat samostatně měřenou stranu s minulým koaličním výsledkem je srovnávání dvou účetních os. Může se stát, že podpora opravdu klesla. Může se stát, že klesla jen proto, že se rozpadla sčítačka na lístku. Bez stejné nabídky v otázce to nelze rozhodnout.

Kostelecký na českém příkladu popisuje predikční model, který kombinuje celostátní reprezentativní výzkum s prostorovým rozložením podpory z předchozích voleb, a výslovně řeší podmínky ovlivňující kvalitu odhadu.[6] Linek a Lyons analyzují dlouhodobou stabilitu a proměny stranické podpory v letech 1990–2010; jejich práce není důkazem, že konkrétní jednobodový pohyb v srpnové vlně 2026 představuje skutečnou změnu.[7] Z toho neplyne, že agentury „neumějí počítat“. Plyne z toho, že model odpovídá na konkrétní otázku pomocí konkrétních dat a předpokladů.

Příjemný styl grafiky může zakrýt stejný starý problém: hladká křivka ze dvou nesouměřitelných bodů. Kvalita vizuálu snižuje náklady na čtení. Současně může zvýšit náklady na odhalení metodické chyby, protože čára nevypadá podezřele.

8. Pět procent je práh zákona. Není to jistota grafiky

Titulky s oblibou ohlašují, že by se do Sněmovny dostalo šest stran. U subjektu s bodovým odhadem 5,0 % a zveřejněnou chybou ±1,0 procentního bodu dává prostý výpočet jen orientační pásmo 4,0–6,0 %, které zasahuje na obě strany klauzule. Není to formální interval spolehlivosti, protože veřejný zdroj nepopisuje jeho plnou konstrukci.[1][5]

To znamená něco skromnějšího, než „šestá strana“. Znamená to, že vlna neví, na které straně zákonného prahu by subjekt skončil, kdyby se volby konaly ve dnech sběru. Binární zlom má velký dopad na to, kdo by sestavoval většinu. Prezentovat bod 5,0 jako hotový vstup je proto hrubé zjednodušení pravděpodobnostní povahy dat — a Kantar tuto povahu v metodické větě o chybě sám přiznává.

Zákon o volbách do Parlamentu klauzuli stanoví jako podmínku skrutinia, ne jako vlastnost preference v telefonu.[5] Model může odhadovat, kdo by práh mohl minout. Nemůže ho zrušit ani potvrdit. Redakce, která z bodu udělá mandát, kupuje jistotu, kterou vzorek 991 lidí u hrany nemá.

9. Kdo zvedne telefon, není totéž co kdo přijde volit

Sebelepší model naráží na ochotu odpovídat. Groves a kolegové v Survey Methodology popisují non-response jako strukturální rys, ne jako ojedinělou vadu vlny: ochotnější, vzdělanější a politicky angažovanější lidé vstupují do šetření jinak než unavení a nedostupní. Váhy se snaží tento posun korigovat. Neodstraní ho beze zbytku.[8]

AAPOR Transparency Initiative a SIMAR staví na tom, že se má zveřejnit dost metodiky, aby šlo posoudit, kdo chybí.[4][9] Z toho neplyne, že 1 200 zastižených je podvod. Plyne z toho, že inference z 991 modelových respondentů na miliony oprávněných je odhad, ne cenzus.

Představme si ilustraci, ne reportáž. V červenci má fiktivní Hnutí X v modelu 22,4 % při n kolem 950. V srpnu 21,1 % při n kolem 980. V tabulce svítí minus 1,3 bodu. Titulek napíše o krizi. Intervaly obou vln se překrývají tak široce, že se podpora v populaci nemusela pohnout. Narativ vznikl ze šumu. Jména a čísla této ilustrace nejsou z Kantaru; mají jen ukázat stejnou aritmetiku, kterou srpnová vlna u velkých zisků sama přiznává rozmezím ±3,3.[1]

10. Deklarovaná účast je slib. Účast u urny je něco jiného

Srpnový model odhadl účast na 62,5 %.[1] ČSÚ u skutečných voleb měří něco jiného: kolik oprávněných přišlo k urnám v daném druhu voleb, v daném kole, v daném počasí kampaně.[10] Deklarace v srpnu a účast v říjnu nejsou dvě verze téhož sloupce.

Rozdíl není kosmetický. O výsledku rozhoduje, kdo v sobotu odpoledne přijde, jaká je mobilizace posledních dvou dnů a kolik lidí s vrtkavou preferencí zůstane doma. Linek a Lyons tuto vrtkavost popisují jako součást českého voličského chování.[7] Kantar sám u účasti v srpnu 2026 poznamenal, že se od března výrazně nemění a že růst zájmu bývá až před volbami.[1] To je poctivá výhrada. Titulek o „jisté účasti“ by ji smazal.

Dva podobné sloupce mohou mít jiný datový režim. Stejné procento v modelu a u urny může vzniknout jiným lidem. Pilot čtení musí zaznamenat, který režim se cituje. Jinak redakce otestuje pohodlí grafiky a omylem jej vydá za vlastnost voličů.

11. Nejistota po zveřejnění nezmizí

Před zveřejněním intervalu musel čtenář tušit, že číslo není přesné. S intervalem kontroluje něco složitějšího: zda titulek interval cituje, nebo ho přebíjí. Titulek je navigace k významu. Není to automatický důkaz.

Jedna zpráva může zkombinovat tři pravdivé údaje do nepravdivého závěru. První: bod ANO je 30,5. Druhý: proti květnu je to o bod méně. Třetí: voliči v otevřených otázkách zmiňují sliby. Každý údaj může být ve vlně, ale syntéza „národ se odvrátil“ je širší než data. Jindy redakce cituje kvalitní sekundární komentář, přestože je dostupný primární popis n, data sběru a chyby.[1]

Příjemný titulek může zakrýt stejný starý interval

Dobře ritmovaná věta o „ztrátě dechu“ působí jako známka porozumění. Není jí automaticky. Při zpravodajské práci je třeba zvlášť kontrolovat, zda systém nezaměnil bod za interval, samostatnou stranu za koalici, Sněmovnu za obec. Kvalita formulace snižuje náklady na čtení. Současně může zvýšit náklady na odhalení věcné chyby, protože věta nevypadá podezřele.

Čtyřstupňová kontrola titulku

  1. Existence: číslo je ve vlně a má datum sběru.
  2. Autorita: primární je agentura a zadavatel, ne opis opisu.
  3. Opora: u tvrzení o změně je doložena nejistota rozdílu mezi vlnami; nestačí chyba jedné vlny.
  4. Rozsah: sedí populace, druh voleb, koalice a jednotka.

Nejspolehlivější pracovní postup proto oddělí tabulku od slova. Nejprve vznikne řádek: odhad, n, interval, otázka. Teprve potom titulek. Pokud interval nelze otevřít, tvrzení se nepovýší na fakt jen proto, že se dobře skloňuje.

12. Jeden model není trh. Agregace mění jinou chybu

Nate Silver v The Signal and the Noise ukazuje, že jedna předpověď může být hlučná, zatímco soubor předpovědí s poctivou nejistotou umí šum tlumit — a že i pak selhává, když se model ptá na špatnou věc.[11] Agregace českých vln není Silverova americká burza. Je to jen připomínka, že souboj log agentur v jeden den měří spíš rozdíly konstrukce než duši voliče.

Kantar odhaduje volební podporu. Jeden bod není hlas celého Česka — redakční ilustrace 2
Redakční ilustrace · Jiný Kontext

Zpráva nezávislého šetření o selhání britských předvolebních odhadů v roce 2015 (Royal Statistical Society a související inquiry) ukázala, že poctivé agentury se mohou mýlit stejným směrem, když selže výběr, váha nebo ochota odpovídat, ne když „zle počítají průměr“.[12] Jde o audit jednoho konkrétního volebního cyklu v jiné zemi, nikoli o důkaz, že české modely nemají cenu. Ukazuje však, že přesné procento může přesně měřit vadnou podmínku.

České standardy SIMAR a mezinárodní guideline ESOMAR/WAPOR proto trvají na transparentnosti zveřejnění, ne na slibu neomylnosti.[2][4] Zákon č. 234/2025 Sb. o volebních kampaních navíc v českém právu řeší mimo jiné pravidla kampaně a související transparentnost politické reklamy; volební zákony dlouhodobě omezují zveřejňování předvolebních průzkumů v těsné blízkosti hlasování. To je právní rámec šíření, ne oprava intervalu.[13]

13. Cena bodu je cena suroviny, ne cena závěru

Trh používá několik jazyků současně. Agentura platí sběr. Televize platí srozumitelnost. Strana platí kampaň podle pohybu. Čtenář platí pozorností. Přímé porovnání „kdo klesl o desetinu“ bez znalosti intervalu proto klame.

Levný bod může být ekonomicky výborný pro orientaci v hrubém pořadí velkých táborů, jejichž intervaly se nepřekrývají. Stejný bod může být drahý u úlohy na hraně pěti procent, kterou redakce opakuje jako mandát. Drahý odstavec o metodice může být zbytečný u sportovního pořadí. Může být levnější u rozhodnutí s vysokou cenou chyby, pokud sníží počet neúspěšných narativů.

Skutečná cena přijatého závěru

Sběr + vážení + interval + lidské čtení + ověření otázky + oprava titulku + cena falešného pohybu + přerušení debaty.

Závěr je levný teprve tehdy, když projde kontrolou intervalu a lze jej použít bez stydění se druhý den.

Do nákladů patří i kolísání. Pokud se stejný posun vejde do chyby čtyřikrát z pěti, průměrná cena „správného příběhu“ není cenou jedné grafiky. Pokud model při špičce kampaně měří afekt týdne, nákladem je setrvačnost titulku. Pokud jsou štáby pevně vázány na jedno číslo, nákladem je i neschopnost vidět jinou mapu.

Proto je užitečné měřit cenu na přijatý výklad, ne cenu na bod. Přijatý znamená, že výklad splnil předem daná kritéria: interval, otázku, jednotku, a nezpůsobil následnou opravu, kterou už nikdo nečte.

14. Co číst pro jakou otázku

Rozumné čtení nezačíná značkou strany, ale druhem otázky a kontrolním mechanismem. Následující doporučení nejsou žebříček agentur. Jsou směrovkou k prvnímu čtení. U každé kategorie má smysl zvolit dva zdroje a srovnat je na stejném období a se stejným intervalem.

Potřeba První skupina kandidátů Rozhodující test Nepřijatelná zkratka
Hrubé pořadí velkých táborů Veřejná vlna s n a intervalem Překrývají se intervaly? Vybrat podle jedné desetiny
Hrana klauzule Odhad + dolní/horní mez chyby Přetíná 5 %? „Je ve Sněmovně“ z bodu 5,0
Trend Řada vln, ne jeden měsíc Posun mimo chybu opakovaně Jeden bod proti minulé vlně
Koalice Stejná nabídka jako u urny Strana vs. blok Artefakt jako odliv
Obec a Senát Lokální data, obvody, druhé kolo Jiný zákon Číst starostu z Kantaru
Účast Deklarace vs. řada ČSÚ u urny Jiná definice Zaměnit slib za příchod

Pro české použití je nutný samostatný test jazyka. Anglický „margin of error“ se sem překládá špatně, když z něj zbude „plus minus tři“ u všech stran stejně. Kantar v srpnu 2026 rozmezí odlišil podle velikosti zisku.[1] Testovací sada titulků má obsahovat hranu pěti procent, koalici, obec a text, v němž je správnou odpovědí „interval nestačí“.

Některé redakce nakonec potřebují více vrstev. Jednu grafiku s intervalem, druhý odstavec o otázce, třetí zákaz číst Senát. To není selhání srozumitelnosti. Je to stejné rozhodnutí jako používat jiný nástroj na sport a jiný na justici. Podmínkou je, aby rozdělení bylo vidět a lidé věděli, kde vzniká konečná opatrnost.

15. Krátký test, který řekne víc než sto titulků

Výběr výkladu lze provést bez měsíčního semináře i bez impulzivního „ANO padá“. Stačí krátký, disciplinovaný checklist. Jeho cílem není dokázat, že vlna umí něco působivého. Cílem je najít situace, v nichž čtení selže, a zjistit, zda je redakce dokáže zachytit.

Tři testy jednoho čísla

První test se týká rozdílu: je pro tvrzený posun k dispozici jeho vlastní nejistota a jsou vlny srovnatelné? Druhý je původový: jde o primární vlnu, nebo o opis opisu? Třetí je rozporný: existuje stejně poctivý údaj — jiná vlna, jiná otázka, účast u urny —, který závěr zpochybňuje? Rychlejší titulek není lepší, pokud později nelze dohledat, z jakého měření vznikl.

Před zveřejněním grafiky

  • Napište velikost šetření a velikost modelu.
  • Napište interval u vysokého a u nízkého zisku.
  • Oddělte bod, který smí být v tabulce, od věty, která smí být v titulku.
  • Označte, zda šly strany samostatně.
  • Zakažte číst z modelu obec a Senát, pokud to model neměří.

Podmínky musí být srovnatelné. Stejný týden, stejná otázka, stejný druh voleb. Pokud jeden text smí z bodu udělat dějiny a druhý musí nést interval, netestujeme odhad. Testujeme odvahu k nepřesnosti — a musíme to tak pojmenovat.

Posledním výstupem není jen jméno vítězné strany v grafice. Je jím provozní pravidlo: k čemu se vlna používá, k čemu ne, který posun smí do titulku, co musí schválit editor znalý intervalu a kdy se čtení znovu otevře. Modely, tarify i kampaně se mění. Bez data revize se i dobrá řada postupně promění v redakční pověru.

16. Sněmovní model neměří říjen v obci

Poslední, často nejlevnější záměna je jednotka. Kantar v srpnu 2026 měřil hypotetickou Poslaneckou sněmovnu.[1] Říjen 2026 je o zastupitelstvech obcí a o třetině Senátu. Jde o jiné zákony, jiné obvody, jinou účast, jiná jména. Chytilek a kolegové ve Volebních systémech popisují, že většinový dvoukolový Senát a poměrná Sněmovna nejsou dvě verze téhož žebříčku.[14] Kostelecký a kolegové u komunálních voleb ukazují sílu lokálních seznamů, které v celostátním modelu nemají řádek.[15]

Z toho neplyne, že celostátní nálada na obec nepůsobí. Plyne z toho, že působení se má dokázat obcí, ne přenesením 30,5 % do radnice. I tady platí interval: i kdyby se bod ANO v modelu pohnul mimo ±3,3, stále by to nebyl výsledek v obci, kde je jediná listina. ČSÚ u registrace k říjnu 2026 evidoval 1 842 takových obcí.[16] Model Sněmovny je tam tichý. Není špatný. Je o něčem jiném.

Agresti v učebnici statistiky pro sociální vědy připomíná, že interval spolehlivosti je výpověď o proceduře, ne pečeť na jednotlivé procento.[17] Šubrt v přehledu výzkumů veřejného mínění totéž překládá do české tradice oboru: mínění se zjišťuje, ne vyhlašuje.[18] Čtenář, který chce říjen, potřebuje jinou mapu. Čtenář, který chce Sněmovnu, potřebuje interval. Oba mohou mít pravdu. Společný titulek může být přesto špatně.

17. Grafika může zastínit metodu

Graf průzkumu dnes není jen přehled pořadí. Redakce podle něj staví titulky, štáby upravují komunikaci a diváci si vytvářejí představu o pravděpodobném výsledku.

Proto se nesoutěží pouze o nejlepší odhad. Soutěží se o politický kontext. O termín vydání, o grafiku, o návyk číst bod. Čím pohodlnější ekosystém vznikne, tím vyšší může být cena odchodu. Štáby přestanou rozlišovat vlastní kampaň od produktu, v němž ji měří.

Pravidelná řada může ukázat dlouhodobější pohyb lépe než jediný bod. Její publikace ale musí zachovat otázku, velikost vzorku, zveřejněnou nejistotu a srovnatelnost vln, aby se krátkodobý šum neproměnil v titulek o zemětřesení.

Odpovědná interpretace nepředstírá přesnost, kterou výběrové šetření nemá. Formuluje závěr v rozsahu, který daná vlna a zveřejněná metodika skutečně podporují.

V okamžiku, kdy model pouze řadí velké tábory, si vybíráme mapu. Ve chvíli, kdy z bodu na hraně pěti procent skládáme většinu a z jednoho bodu proti květnu skládáme krizi, vybíráme také novou strukturu odpovědnosti. A tehdy už otázka nezní: „Kdo vede?“

Ptejme se: Jaká nejistota patří k bodu i k jeho změně, kdo smí z odhadu udělat titulek a kdo jej opraví, když data silný závěr neunesou?

— Jiný Kontext


Důkazní stopa

Jak text vznikl

Metoda, role AI, opravy a podrobnosti použitých zdrojů na jednom místě.

Metodická poznámka

Text začíná otázkou a dohledatelnými prameny. Pozorování, odhady a interpretace zůstávají rozlišené i tehdy, když to zjemní závěr. Čtenář má vidět sílu podkladů i místo, kde evidence končí.

Použití AI

AI může pomoci s technickým zpracováním, jazykovou kontrolou nebo ilustrací. Za faktické závěry a redakční rozhodnutí odpovídá člověk.

Zdroje k dalšímu čtení19 citací

Počet vyjadřuje odkazované položky. Více položek může popisovat stejný výzkum nebo dokument.

  1. Další zdrojn = 1 200 / model n = 991, chyba ±1,0 až ±3,3 p. b. ČT24, 2026. https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/ano-se-dle-kantaru-dal-drzi-na-spici-cast-jeho-volicu-ale-miri-ke-stan-377082
    Kantar CZ / Česká televize: Trendy Česka — volební model pro Poslaneckou sněmovnu, sběr 3.–21. 8. · 2026
  2. Odborná institucehttps://wapor.org/wp-content/uploads/esomar-wapor-guideline-on-opinion-polls-and-published-surveys-english-august-2014.pdf
    ESOMAR / WAPOR: Guideline on Opinion Polls and Published Surveys. · 2014
  3. Odborná instituceICC / ESOMAR: International Code on Market, Opinion and Social Research and Data Analytics. ESOMAR. https://esomar.org/codes-and-guidelines
  4. Další zdrojSIMAR: Standardy kvality výzkumu trhu a veřejného mínění. Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění. https://simar.cz/standardy/kvalitativni-standardy/
  5. Další zdrojSb., o volbách do Parlamentu České republiky (uzavírací klauzule). https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-247
    Parlament ČR: Zákon č. 247/ · 1995
  6. Další zdrojs. 79–102. https://sreview.soc.cas.cz/pdfs/csr/2005/01/05.pdf
    Kostelecký, T.: Model predikce výsledků voleb – alternativní přístup k odhadům volebních výsledků ve volebních obvodech. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 41(1) · 2005
  7. Kniha–2010. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2013. https://karolinum.cz/knihy/linek-docasna-stabilita-24956
    Linek, L., Lyons, P.: Dočasná stabilita? Volební podpora politických stran v České republice v letech · 1990
  8. Recenzovaná studieGroves, R. M. et al.: Survey Methodology. 2. vyd. Hoboken: John Wiley & Sons, 2009.
    Groves, R. M. et al.: Survey Methodology. 2. vyd. Hoboken: John Wiley & Sons · 2009
  9. Další zdrojAAPOR: Transparency Initiative. American Association for Public Opinion Research. https://aapor.org/standards-and-ethics/transparency-initiative/
  10. Oficiální statistikaČeský statistický úřad: Volby.gov.cz — volební účast a výsledky voleb do Parlamentu ČR. https://volby.gov.cz/
  11. Další zdrojSilver, N.: The Signal and the Noise. New York: Penguin Press, 2012.
    Silver, N.: The Signal and the Noise. New York: Penguin Press · 2012
  12. Oficiální statistikaBritish general election opinion polls. RSS, 2016. https://rss.org.uk/
    Curtice, J. et al. / Royal Statistical Society: Report of the inquiry into the · 2015
  13. Další zdrojSb., o volebních kampaních a o transparentnosti a cílení politické reklamy. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2025-234
    Parlament ČR: Zákon č. 234/ · 2025
  14. Další zdrojChytilek, R., Šedo, J., Lebeda, T., Čaloud, D.: Volební systémy. Praha: Portál, 2009.
    Chytilek, R., Šedo, J., Lebeda, T., Čaloud, D.: Volební systémy. Praha: Portál · 2009
  15. Další zdrojhttps://www.soc.cas.cz/
    Kostelecký, T. a kol.: Komunální volby v ČR. Praha: Sociologický ústav AV ČR · 2022
  16. Oficiální statistika; 1 842 obcí s jedinou volební stranou). https://csu.gov.cz/produkty/csu-zverejnil-kandidatni-listiny-pro-komunalni-a-senatni-volby
    Český statistický úřad: ČSÚ zveřejnil kandidátní listiny pro komunální a senátní volby (26. 8. · 2026
  17. Oficiální statistikaAgresti, A.: Statistical Methods for the Social Sciences. 5. vyd. Pearson, 2018.
    Agresti, A.: Statistical Methods for the Social Sciences. 5. vyd. Pearson · 2018
  18. Další zdrojŠubrt, J.: Výzkumy veřejného mínění: Teorie, historie, metodologie. Praha: Karolinum, 2018.
    Šubrt, J.: Výzkumy veřejného mínění: Teorie, historie, metodologie. Praha: Karolinum · 2018
  19. Další zdroj/09/08/understanding-the-margin-of-error-in-election-polls/
    Pew Research Center: Understanding the margin of error in election polls — při porovnání dvou odhadů je třeba počítat nejistotu jejich rozdílu, nikoli použít chybu jediné vlny. https://www.pewresearch.org/short-reads/ · 2016
Diskuze

Komentáře

Máte doplňující zdroj nebo věcnou připomínku? Přidejte komentář.

0 příspěvků

Přidat komentář